fbpx

Probiotická salsa recept

10 min příprava, 5 dní kvašení

Salsu jsem nikdy nevyhledávala a považovala jsem ji spíše za jakýsi kečup, u kterého jsem valné léčivé účinky nespatřovala. Od té doby, co jsem ale objevila kouzlo domácí fermentované salsy, jsem z ní nadšená a používám ji ke kterémukoli jídlu, kam se nehodí pickles. Kromě skvělé chuti prošla procesem mléčného kvašení, což je blahodárné pro naše trávení a zdravé střevní prostředí. Působí protizánětlivě. Kvašení zvyšuje množství vitamínu C a využití mikroživin obecně, v čele s vitamíny skupiny B a některými minerály.

Budeme potřebovat: (zkratka PZ označuje protizánětlivé působení)

4 rajčata

1 červená paprika

1 mrkev PZ

2 cibule PZ

2 stonky řapíkatého celeru PZ

2 chilli papričky (není nutné) PZ

5 stroužků česneku PZ

mořská keltská sůl (kupuji zde, můžete samozřejmě použít jakýkoli druh soli:-)

Postup:

  1. Připravíme si slaný nálev podle množství zeleniny. Na každých 250 ml vody přidáme 1 lžičku soli.
  2. Cibuli a česnek oloupeme, papriku zbavíme semínek a všechnu zeleninu pokrájíme na větší kusy.
  3. Zeleninu naskládáme na těsno do sklenice s patentním víčkem nebo přímo do kvasicí nádoby s pružinou. Je důležité zeleninu dobře ve sklenici utěsnit, protože se během kvašení trochu zmenší a má tendence vyplavat. Pokud nemáte nádobu s pružinou, je potřeba zeleninu zatížit vhodným skleněným závažím či kamenem.
  4. Zeleninu zalijeme slaným nálevem tak, aby byla zcela ponořena a pod víčkem zůstaly ještě 2–3 cm.
  5. Takto uzavřenou sklenici necháme kvasit na kuchyňské lince. Po 5–7 dnech je zelenina zkvašená a můžeme ji rozmixovat do konzistence salsy a dále uchovávat v ledničce. Pokud chceme mít salsu hustší, před mixováním část vody ulijeme/vypijeme.

Moje tipy:

Její pikantnost si můžeme jakkoli upravit podle chuti, ročního období a aktuální kondice. Do salsy ráda přidávám ještě další koření podporující trávení. Mé oblíbené je mleté semeno pískavice řecké seno.

Mrkněte na celostní účinky rajčat