Pouze analytickým pohledem se mohou citrusy zdát jako velmi pozitivní pro naše zdraví svým obsahem mikroživin: vitamínů, zejména proklamovaným vitamínem C, minerálů a vlákniny. Jak je to ale s celkovým účinkem citrusů na naše tělo? Na to se mě zeptaly redaktorky časopisu do tématické přílohy o citrusech v podzimním a zimním období.
Tady je pasáž z článku:
Citrusy: ano, nebo ne?
Celostní terapeutka a výživová poradkyně léčivou stravou Nicole Lukášková, Ph.D., navíc upozorňuje, že cílem energetické povahy citrusových plodů je ochladit tělo lidí žijících v horkých pásmech, odkud pocházejí (původem tropy a subtropy). „A to je opak toho, co v zimě potřebujeme my. V chladných měsících potřebujeme naopak zahřátí, chránit si vnitřní teplo a energii,“ vysvětluje svůj pohled na konzumaci citrusů v zimě.
Jak dále říká, obsahují sice vitamin C, jenž je důležitý pro mnoho funkcí v těle od imunity a vitálnosti přes protizánětlivost až po protinádorovou prevenci, ale céčko v těchto plodech rychle oxiduje a jeho dlouhou přepravou a dozráváním utržených nezralých plodů se obsah vitaminu rychle snižuje.
„V celkovém působení pak obsah vitaminu C nevyváží negativní dopad zařazování citrusů v zimě,“ je přesvědčena Nicole Lukášková, podle níž je důležité spíše než dílčí složky řešit, jak strava působí na naše celé tělo jako systém, tedy tělesně, mentálně a duševně.
Ve své knize Jak posílit imunitu za 90 dní předkládá praktický návod na podporu kvality trávení – nikoli střev, kam se problém často už jen přesouvá, ale posílení už vrchní části trávení.
Ostatně není pravdivé panující přesvědčení, že citrony, pomeranče a spol. obsahují nejvíc vitaminu C! Uvádí se, že ve 100 g najdeme cca 50 mg céčka. Ovšem taková červená paprika ho má ve stejném množství až 190 mg, rybíz 166, brokolice 114, květák 67, hlávkové zelí 52… Doporučená denní dávka je přitom
75 mg.
Můžeme tedy jíst plodiny jako naši předci, kteří exotické šťavnaté ovoce neznali, a budeme mít dostatek vitaminu nutného pro dobrou imunitu. Nicole Lukášková „vypichuje“ pažitku, zelí a kapustu a připomíná, že dobrým zdrojem je také zelenina kvašená.
Největší zásobárnu máme dokonce k dispozici zdarma a v podstatě u nosu. Rekordmanem je totiž „obyčejný“ šípek:
obsahuje až 740 mg céčka ve 100 g! Jen pozor, pokud z něj chceme připravit čaj, nezalévejme plody vroucí vodou, maximum vitaminu zachováme, pokud je necháme přes noc louhovat ve studené vodě. Nebo je můžeme naložit do medu. Při podzimní procházce se vyplatí nasbírat i kuličky rakytníku, které
můžeme rovnou dávat do pusy – ten se totiž řadí hned na druhou příčku.
A co propagované pití citronové vody po ránu nalačno, že rozproudí metabolismus, že je dobrá na hubnutí atd.?
Proto z výše zmíněného raději než citron ráno zařazuji teplou vodu se lžičkou ume octa. Jeho přínos je v tom, že svou povahou působí vysoce zásadotvorně a z celostního pohledu snižuje překyselení. Díky tomu působí jako skvělá vzpruha, odstraňuje pocit únavy a pomáhá při jakýchkoli stavech slabosti zažívání. …z nově vydané snídaňové kuchařky „Snídaně pro celodenní pohodu“
na jejím příběhu bylo to, že jsme tuto oblast energeticky a jídelníčkem posilovaly z jiného – primárního důvodu a to, že najednou neměla po jablku oteklá ústa jako vždycky, bylo jen „vedlejším účinkem“
Kefírové houbičky vám každý den vyrobí domácí lahodný kefír. Použít můžete jak kravské tak ovčí, kozí či buvolí netrvanlivé mléko.
