fbpx

Probiotická salsa recept

10 min příprava, 5 dní kvašení

Salsu jsem nikdy nevyhledávala a považovala jsem ji spíše za jakýsi kečup, u kterého jsem valné léčivé účinky nespatřovala. Od té doby, co jsem ale objevila kouzlo domácí fermentované salsy, jsem z ní nadšená a používám ji ke kterémukoli jídlu, kam se nehodí pickles. Kromě skvělé chuti prošla procesem mléčného kvašení, což je blahodárné pro naše trávení a zdravé střevní prostředí. Působí protizánětlivě. Kvašení zvyšuje množství vitamínu C a využití mikroživin obecně, v čele s vitamíny skupiny B a některými minerály.

Budeme potřebovat: (zkratka PZ označuje protizánětlivé působení)

4 rajčata

1 červená paprika

1 mrkev PZ

2 cibule PZ

2 stonky řapíkatého celeru PZ

2 chilli papričky (není nutné) PZ

5 stroužků česneku PZ

mořská keltská sůl (kupuji zde, můžete samozřejmě použít jakýkoli druh soli:-)

Postup:

  1. Připravíme si slaný nálev podle množství zeleniny. Na každých 250 ml vody přidáme 1 lžičku soli.
  2. Cibuli a česnek oloupeme, papriku zbavíme semínek a všechnu zeleninu pokrájíme na větší kusy.
  3. Zeleninu naskládáme na těsno do sklenice s patentním víčkem nebo přímo do kvasicí nádoby s pružinou. Je důležité zeleninu dobře ve sklenici utěsnit, protože se během kvašení trochu zmenší a má tendence vyplavat. Pokud nemáte nádobu s pružinou, je potřeba zeleninu zatížit vhodným skleněným závažím či kamenem.
  4. Zeleninu zalijeme slaným nálevem tak, aby byla zcela ponořena a pod víčkem zůstaly ještě 2–3 cm.
  5. Takto uzavřenou sklenici necháme kvasit na kuchyňské lince. Po 5–7 dnech je zelenina zkvašená a můžeme ji rozmixovat do konzistence salsy a dále uchovávat v ledničce. Pokud chceme mít salsu hustší, před mixováním část vody ulijeme/vypijeme.

Moje tipy:

Její pikantnost si můžeme jakkoli upravit podle chuti, ročního období a aktuální kondice. Do salsy ráda přidávám ještě další koření podporující trávení. Mé oblíbené je mleté semeno pískavice řecké seno.

Mrkněte na celostní účinky rajčat

Rajčata: celostní pohled

JSOU RAJČATA OPRAVDU TAK ZDRAVÁ? – pokud vás zajímá trocha celostního pohledu, přikládám krátký výňatek z rozhovoru pro téma časopisu:

„Je potřeba si vyjasnit, o jakých rajčatech mluvíme,“ upozorňuje ale celostní terapeutka a výživová poradkyně léčivou stravou Nicole Lukášková, Ph.D. „Rajčata výhradně zralá, utržená v létě a rozpálená ze slunce, utržená na zahrádce nebo od místního farmáře v jejich sezoně jsou střídmým zpestřením stejně jako ostatní sezonní zelenina,“ upřesňuje s tím, že rajčata dovezená přes půl Evropy či světa, která jsou v supermarketu dostupná kdykoli, většinou nejsou trhaná zralá a prochází mnoha technickými a chemickými procesy, aby „zvládla“ na pultech vypadat přirozeně.

„Žádná potravina v nadbytku není v jídelníčku prospěšná. Vždy je zásadní variabilita, pestrost a střídmost,“ nabádá k tomu, abychom se neupínali na jednu potravinu a její léčebné působení. „Množství dávky vždy rozhoduje o tom, zda jde o lék či jed, a u rajčat – zvlášť nezralých – to platí dvojnásob.“

Pozor na ledviny a klouby

Rajčata stejně jako brambory totiž patří mezi lilkovité rostliny. „Problematický je u nich toxický alkaloid solanin, který zatěžuje naše játra. Jeho množství klesá s množstvím červených barviv během zrání,“ zdůrazňuje odbornice důvod, proč si dopřávat řádně vybarvená rajčata hlavně v jejich sezoně.

„Na tyto lilkovité potraviny obecně by si měli dávat pozor lidé s oslabenými ledvinami a problémy s klouby,“ dodává.

„Často se u rajčat vyzdvihuje antioxidační schopnost lykopenu, který roste právě tepelnou úpravou a zejména přítomností oleje. Lykopen je zjednodušeně řečeno červené barvivo způsobující červenou barvu a mnohdy se uvádí jako pozitivní na podporu mužské plodnosti,“ vysvětluje Nicole Lukášková. „Já to vnímám jako dílčí přednost rajčat a nemá smysl se kvůli tomu vrhnout na rajčata zejména z důvodů uvedených výše. Mě u klientů s těmito potížemi spíše zajímá celostní pohled, tedy zjištění a odstranění příčiny potíží spojených s plodností,“ formuluje svůj postoj.

Sama si rajčata dopřává nejraději v létě na dovolené v Řecku. „Tam vím, že jsou trhaná zralá a prohřátá sluncem. Mám je nejraději s ovčí či kozí fetou, protivirovým oreganem a zdravotní sklenkou červeného vína z jihoevropských slunných svahů nabitou resveratrolem,“ směje se Nicole Lukášková, která není příznivkyní kupovaných kečupů, i když se mnohdy vyzdvihují právě kvůli lykopenu. „Považuji ho za vysoce zpracovanou konzervovanou potravinu, tedy nic, co by podporovalo naše rovnovážné zdraví,“ říká a nabízí svůj recept na fermentovanou salsu.

Jaké jsou celostní účinky polévky?

Jaké jsou celostní účinky polévky na naše tělo a co do ní přidat, aby byla polévka opravdu léčivá? A má léčivé účinky opravdu každá? Ptala se mě redakce týdeníku Květy (2/2021) 

1. Souhlasíte s tvrzením babiček, že polévka je grunt? Proč je zařadit do jídelníčku – co všechno nám mohou přinést?

Souhlasím, pokud mluvíme opravdu o polévkách našich babiček. Naši předkové byli velmi intuitivní, a i bez výzkumů velmi dobře znali blahodárné účinky teplé polévky na kvalitu našeho trávení. Tam, kde je zdravé trávení a střevo, se dá každá nemoc vyléčit. Ve střevě je totiž až 80 % naší imunity. Pokud je střevo zdravé a střevní mikroflóra v rovnováze, máme kromě jiného i dobrou imunitu. Naše trávení ale začíná už v žaludku (potažmo v ústech důkladným žvýkáním). Pokud strava není dostatečně natrávená, problém se jen přesouvá do oblasti střev. A v tom jsou právě polévky grunt. Zahřívají a pokud jsou správně upraveny, energeticky posilují oblast našeho trávení.

A jaké polévky to jsou? Rozhodně ne gulášovky, polévky zahuštěné moukou, chemická dochucovadla či krémové polévky se smetanou, ty naše babičky nejedly. Byly to zeleninové polévky s krupkami. Polévka prohřála oblast zažívání, tedy energeticky prohřála náš střed. Zelenina sníží překyselení (z celostního pohledu) a navíc je prebiotikem, tedy potravou pro naši střevní mikroflóru. Krupky dodaly polévce „slizovou“ texturu, která chrání střevní sliznici. Zelená petrželka, kterou babičky našly i pod sněhem, není jen ozdobou ale dodává jídlu nezbytnou vitální složku a enzymy pro podporu trávení.

Já na konci vaření ještě do polévky přidávám lžíci miso pasty. Za miso pastu by měly Japonci dostat Nobelovu cenu, protože je velmi chytrým nutričním doplňkem v mnoha ohledech. Považuji ji, za doslova zázračnou ingredienci pro udržování rovnováhy v těle.

Léčivé účinky miso pasty:

  • Tradiční nepasterizované miso je bohatým zdrojem enzymů, podporuje trávení, obsahuje velké množství minerálů.
  • Povzbuzuje životní sílu, zlepšuje kvalitu krve – je blahodárné při anémii, nedostatečném prokrvování končetin, syndromu studených končetin, skvěle vyrovnává nízký tlak.
  • Podporuje zdravou funkci srdce.

Má schopnost na sebe vázat radioaktivní látky, těžké kovy a neutralizuje účinky znečištěného životního prostředí.

2. Co říkáte na tvrzení, že polévka může přispívat k hubnutí, protože toho pak sníme méně?

Určitě může přispívat, a to v několika ohledech. Jednak čerstvá zeleninová polévka s miso pastou v chladném období zahřeje, podporuje trávení, a tedy získání živin z celého jídla, o to méně můžeme sníst. Také zbrzdí případný vlčí hlad. Vždy však záleží o jaké polévce se bavíme, jejím množství a kalorické náloži. Zeleninový vývar si můžeme dopřát i ráno při přerušovaném půstu.

3. Co dodržovat? Jaký druh polévek upřednostňovat, zásady při jejich přípravě, kdy je jíst atd.

U zeleninové polévky je vždy důležitá čerstvost, jakýmkoli ohříváním už má kyselinotvornou tendenci, což je velká škoda. Dále, stejně jako u každého jídla, je důležitá „čistota“ surovin. To znamená polévka ze základních potravin, kterou dochucujeme bylinkami, zelenou posypkou, lahůdkovými kvasnicemi či fermentovanou miso pastou. Pokud jste zvyklí na jíšku, můžete ji vynechat a v polévce rozvařit červenou čočku, nikdo to nepozná a výživově polévku obohatí. Místo smetany v krémových polévkách můžete část zeleniny rozmixovat. Díky tomu i více zeleniny sníme.

4. Co Vy a polévky – jíte je často a které máte nejraději?

Polévky mám ráda ty řídké zeleninové s miso pastou podporující trávení. Takové si ráda dávám jak před hlavním jídlem, tak k snídani v rámci očistného dne. Zvlášť teď v chladném období jsou velmi vhodné a pokud jsou připravené způsobem, který jsem zmínila na začátku, podporují kvalitu trávení a tím posilují naši imunitu. Zvlášť blahodárné pro regeneraci střeva a zvýšení imunity jsou pak vývary z masových kostí. Pokud je vaříme opravdu dlouho do rozpadání kostí, uvolňují se do vývaru cenné látky. Dlouze tažený vývar je doslova celostním lékem.

Celostní účinky polévky:

Posiluje zažívání, doplňuje energii, vyživuje krev, regeneruje, snižuje vyčerpání, podporuje nadledvinky a energetickou oblast ledvin. Je nedílnou součástí léčby syndromu zvýšené propustnosti střeva (leaky gut), adrenálního vyčerpání a z něho pramenící hormonální nerovnováhy. Dále posiluje imunitní systém, podporuje zdravé klouby a redukuje problém celulitidy. Jak píšu ve své knize „Jak zvýšit imunitu za 90 dní“, která je jednoduchým a praktickým návodem včetně jídelníčku, přidávám do vývarů kořen Astragalus (kozinec blanitý), který je kromě jiného výborným lékem proti virovým onemocněním.

Další rozhovory na téma celostního působení potravin si přečtěte zde:

Podpora mozku stravou

Proč aktivovat ořechy

Léčivý vaječný koňak bez mléka a cukru. S kuzu.

Nechť jídlo a pití je vaším lékem.

K vánočním svátkům patří vaječný likér. Vždy jsem ho milovala, jen ten cukr tam byl vždy zbytečný. Od té doby, co žiji celostním zdravím, jsem připravovala vaječný koňak z kokosového mléka. Letos jsem ho terapeuticky vytunila a zahustila léčivým kořenem kuzu (někdy také kudzu). Posílí vaše nervy a dodá dobrou náladu a energii, která nevyprchá jako alkohol:-)

V čem je tento koňak léčivý? Neobsahuje žádné speciální vitamíny či minerály. Působí na naše zdraví celostně (záleží samozřejmě na množství přidaného alkoholu).

Kořen kuzu je namletý kořen japonské vinné révy. Koupíte ho v obchodech zdravé výživy. Používá se ke zdravému zahuštění ale hlavně pro své léčivé účinky, které mu tradiční čínská medicína přisuzuje:

– posiluje imunitní systém,
– podporuje tvorbu serotoninu a dopaminu (hormonů dobré nálady a energie), je vhodný k posílení nervů a při lehkých depresí
– posiluje trávicí systém a snižuje zánětlivé procesy
– detoxikuje orgány

Využití kuzu v celostně zdravých receptech najdete také ve Zdravém sladkém dezertu

Kokosové mléko doporučuji vybírat bez aditiv v přirozené formě.

– podporuje trávení,
– posiluje imunitu,
– vyrovnává hladinu krevní curu, „posiluje“ krev

Žloutky:

– obsahují omega 3 mastné kyseliny (pokud použijete vejce šťastných slepic, které běhaly po trávě a viděly slunce a modrou oblohu)
– lecitin, který podporuje játra a mozek
– má protizánětlivé účinky

Budeme potřebovat:

400 ml čistého kokosového mléka
10 g kořene kuzu
5 žloutků
100 ml rumu či jiného alkoholu

(v případě potřeby 100 g kokosového cukru či jiného sladidla, já nepoužívám žádné)

Postup:

  1. v hrnci ručním šlehačem či metličkou rozpustíme kuzu v mléce a přivedeme k varu, aby mléko zhoustlo. Necháme vychladit na pokojovou teplotu. (pokud budete chtít přidat sladidlo, přidejte ho už při rozpouštění kuzu
  2. Mixujte a pomalu zašlehejte žloutky. Za stálého mixování zahříváme do teploty 80 C (nesmí vařit, žloutky by se srazily).
    Můžete postupovat takto:
    – ve vodní páře
    – nebo přímo na sporáku s pomocí kuchyňského teploměru nebo to prostě odhadnete, jakmile začně stoupat pára, hned odstavíte z ohně
    – nebo pokud máte Thermomix, můžete rovnou nastavit teplotu a víc se o šlehání nestarat (v případě zájmu o Thermomix nebo více info mě kontaktujte, k nákupu Thermomixu dostanete mou novou Knihu „Jak posílit imunitu za 90 dní“ jako dárek.
  3. Na závěr vmíchejte alkohol.

Přeji vám v novém roce vše dobré. Nicole

Proč aktivovat ořechy

Pro týdeník Květy (č.49/2020), který je nejstarším vycházejícím časopisem na světě (založil ho J.K. Tyl) jsem odpovídala na dotazy týkající se přínosnosti aktivovaných (klíčených) ořechů na naše zdraví. Moje celé odpovědi si můžete přečíst zde:

1. Co se Nicole získá tzv. aktivací ořechů?

Ořechy ve své přirozené podobě obsahují tzv. antinutriční látky konkrétně kyselinu fytovou a blokátory enzymů, které blokují naše trávení a váží se na některé (populačně nedostatkové minerály – konkrétně hořčík, vápník, zinek a železo) a brání tak jejich vstřebávání. Tyto antinutriční látky (antiživiny) jsou přirozenou ochranou rostlin před predátory. Proto je pro naše trávení důležité obsah těchto antiživin snížit.

Při výrobě ŽIVÝCH OŘECHŮ® snižujeme obsah těchto antinutričních látek procesem dlouhodobého máčení ve filtrované vodě s himalájskou solí. Díky tomu jsou ořechy tedy jednak lépe stravitelné a jednak mají tzv. „odemčené“ minerály, takže je tělo snáze vstřebá. Používáme výhradně ořechy v raw kvalitě (kromě kešu ořechů), neboť pouze u takových můžeme aktivovat jejich enzymový potenciál. Poté je sušíme dokřupava při 42C, abychom zachovali enzymy a znovu podpořili naše trávení, takže zůstávají „živé„.

Následně je chytře ochutíme superpotravinami nebo protizánětlivým kořením a znovu sušíme při nízkých teplotách. Na konci toho 4-5 denního procesu je dokonale výživná křupavá svačina s ochucením podporující přirozené zdraví a dobrou náladu.

4 věci, které byste měli o našich ŽIVÝCH OŘECHÁCH® vědět:

1. aktivované (klíčené) ořechy dodávají tělu více dostupné („odemknuté“) minerály a jsou lépe stravitelné

2. jsou křupavé a velmi jemně sušené do 42 °C, aby zůstaly „živé“ a zachovaly si enzymy,

3. celý proces jejich výroby trvá až 5 dní pro získání maxima živin, optimální stravitelnosti a jemné chutě

4. ŽIVÉ OŘECHY® jsou chytře přírodně ochucené superpotravinami a kořením podporující rovnováhu

5. vymazlená svačina kdykoli do kapsy, kabelky či batůžku

2. Pokud si, Nicole, koupím ořechy (nebo mám ze své zahrádky vlašáky, lískáče), je vhodné je před konzumací vždy namočit?

Pokud si koupíte přírodní ořechy nebo máte ze své zahrádky proces máčení se určitě vyplatí. Jak píšu ve své knize „Jak posílit imunitu za 90 dní“, pro naše trávení jako základnu celkového zdraví, je nesmírně důležité umět potraviny správně upravit. A snížit obsah antiživin v ořeších je jednou z nich. Pokud tedy chceme využít ořechy do snídaňových kaší, je vhodné je přes noc namočit, ráno oprat a povařit s kaší. Nebo ještě lépe, ráno je na sucho orestovat, abychom podpořili kvalitu trávení. Získáme tak:

  • nižší obsah antiživin
  • Lehčí stravitelnost
  • Více dostupných živin
  • A chuť čerstvých ořechů

Pokud navíc kupujeme ořechy v raw kvalitě (běžné ořechy se z důvodů prodloužení trvanlivosti tepelně a chemicky ošetřují a enzymy jsou tedy zničené a „život“ v nich tedy již neaktivujeme), tak procesem máčení aktivujeme jejich enzymy, které pak během trávení šetří naše trávicí enzymy a tedy zase o něco více podporují trávení.

Pokud chceme aktivované ořechy použít do těsta, je potřeba je znovu vysušit a to nejlépe šetrně, aby se zachovaly jejich nabité živiny. Pro toto využití ale i na přírodní mlsání nabízím i křupavé aktivované mandle bez příchutě.

Více info také na videu:

Švestkový džem bez cukru

Švestky prostě miluji, hlavně čerstvé nebo podušené s mákem a jáhlovou kaší

Jak je ale uchovat celoročně a přitom nemrazit? Mám pro vás recept. A přikládám shrnutí celkových výhod receptu pro na naše tělo:

  • Je bez cukru
  • Uchování švestek bez mrazení, které energeticky oslabuje naše zažívání
  • Obsahuje přírodní želatinu agar-agar z mořských řas, bohatou na jód, vápník a železo
  • Máte švestky celoročně po ruce upravené v podobě, které posiluje oblast našeho “Středu“ (žaludek, slezina, slinivka)
  • Pokud ji budete chtít použít do ranní kaše, doporučuji sáhnout spíše po jáhlové. Ta je ze všech obilovin nejvíce zásadotvorná a nekomplikuje tolik proces trávení obilovin a ovoce dohromady

Suroviny:

2 – 3 kg vypeckovaných švestek

9 g soli, já ale používám tradiční nevysušenou sůl ještě nasáklou mořskou vodou, takže v případě klasické vysušené soli bude stačit 6 g, ale určitě sami vyzkoušejte slanost, která je pro vás fajn

5 g želatiny agar – agar (není nutný), množství záleží na tom jakou máte rádi hustotu

Trik se solí:

Když k ovoci přidáte sůl, „vytáhne“ během vaření či pečení přirozenou sladkost ovoce a vy můžete dát sbohem cukru, a přitom uspokojit chutě na sladké bez výkyvů krevního cukru.

Postup:

  1. Vyloupané švestky dejte do hrnce s vysokým dnem a na mírném plameni duste cca 3 h za občasného míchání, aby se vydusilo co nejvíce šťávy.
  2. Na závěr zamíchejte agar-agar
  3. Horké přesuňte do čistých sklenic, zašroubujte víčkem a překlopte dnem vzhůru. Nechte je do druhého dne zabalené v peřinách a pak skladujte v ledničce.

Moje tipy:

  1. Dobu můžete také zkrátit tím, že část šťávy během vaření odeberete. Šťávu můžete použít hned na mlsání nebo pár dní vydrží v ledničce na doslazení dezertů. Ale teplá a čerstvá je prostě skvělá a orgány vašeho “Středu“ vás budou prostě milovat.
  2. Dobu vaření můžete naopak prodloužit až na 8 h. Džem pak bude více sladký a už nebude potřeba přidávat agar na zahuštění.
Švestkový džem bez cukru

Článek z časopisu Květy

Redaktorky z časopisu Květy mě požádaly o celostní (holistický) pohled do tematického článku ovoce v létě. Článek vyšel v č.34/2020 a všechny mé odpovědi si můžete přečíst zde.

  1. Kolik porcí ovoce denně je podle Vás vhodných a jak velká ta porce je?

Záleží na tom jaké je zrovna roční období. Je dobré využít teď plné letní sezóny a jíst čerstvé ovoce, které zrovna u nás dozrává. Nedát si každý den hrst třešní v jejich krátké sezóně je doslova hřích. Podobně je to u lesních borůvek, ostružin, rybízu a malin. Toto bobulovité ovoce obsahuje velké množství antioxidantů, a přitom málo sacharidů. Čerstvé ovoce nás v tomto období osvěžuje, uvolňuje, přirozeně zchlazuje a zvlhčuje střeva. To je důležité především s věkem, kdy nám přirozeně ubývá vitality a tělesné šťavnatosti. Pokud vypouštíme z jídelníčku svačiny nebo chceme snížit tělesnou váhu, doporučuji klientům zařazovat ovoce 30 min před obědem, kdy se dobře stráví, získáme z nich dobrým rozžvýkáním maximum živin, enzymy a navíc pak nesníme tolik hlavního jídla. Jiné je to v zimě, kdy pro naše zažívání je vhodnější krátce tepelně upravené ovoce, které nás nezchladí, a přitom více uspokojí sladkou chuť.

  • Je nějaké ovoce, které můžeme jíst bez omezení, bez obav, že přijmeme moc kalorií?

Co se týče kalorií zcela bez obav můžeme být u melounů. Melouny jsou spíše na pomezí ovoce a zeleniny a určitě z nich neztloustneme. Meloun má skvělé čistící účinky na celý organismus. Podporuje tak detoxikaci a vitalitu. V těle působí zásadotvorně.

  • Kterému ovoci se raději vyhýbat, resp. u kterého je dobré být na pozoru (nejen co se týká kalorií)?

Obecně není potřeba se žádnému ovoci vyhýbat, ale tak jako v každém jídle platí pravidlo střídmosti a pestrosti. Co je určitě důležité je preferovat ovoce lokální. Kupovat jižní ovoce v létě, kdy je u nás široká škála výběru právě dozrávajícího je škoda a v zimě je pro nás exotické ovoce z energetického hlediska zbytečně zchlazující (slouží přece k ochlazení lidem žijící v tropech), což je to poslední, co v chladném počasí naše zažívání potřebuje. Jedinou výjimku u mě má granátové jablko, které díky množství antioxidantů má protirakovinné účinky, prospívá kardiovaskulárnímu zdraví a zmírňuje průběh klimakteria.  

U některých klientů s oslabeným zažíváním a intolerancí některých potravin se při frekvenčním testování setkávám se salicylátovou intolerancí. Jedná se o přecitlivělost vyvolanou kyselinou salicylovou. Největší množství salicylátu je obsaženo v rozinkách, malinách či pomerančích, v podstatě čím ovocnější je aroma tím vyšší je obsah kyseliny salicylové. (Dále pak v protizánětlivém koření jako je kari, zázvor či lékořice.) Pokud ovšem touto intolerancí netrpíme (podle odhadů jí trpí přibližně 2,5 % Evropanů), určitě si ovoce v jejich sezóně užijme plnými doušky, protože kyselina salicylová se kromě jiného používá i do protizánětlivých léků.

  • Co lidé s určitými chorobami – na jaké ovoce si máme dávat pozor v případě zažívacích problémů, při cukrovce…?

V případě zažívacích problémů doporučuji v létě vždy ovoce, které je nechlazené a každé sousto vždy perfektně rozžvýkané. A to z toho důvodu, že i když je teplo, jakýmkoli chlazeným jídlem či nápojem energeticky oslabujeme už tak nedostatečnou kvalitu trávení. Dokonalým rozžvýkáním nechlazeného a dobře zralého ovoce naopak oslabené zažívání podpoříme, zvlášť když jej nekombinujeme už s žádnými dalšími potravinami a vychutnáme si ho 30 min před hlavním jídlem, navíc díky enzymům přítomným v ovoci podpoříme celkové trávení dalšího jídla.

V chladném období je pak vhodnější při oslabeném trávení ovoce (doporučuji lokální – jablka, hrušky, švestky) krátce tepelně upravit, a ještě podpořit zahřívacím kořením jako skořice, kardamon či směs perníkového koření.

Pro časopis Kvalitní život (7 – 9/2020) jsem sdílela Můj příběh

SNÍDANĚ PRO CELODENNÍ POHODU

Jsem celostní výživová poradkyně. Zabývám se podporou zdraví pomocí stravy a uvolněním mysli tak, aby tělo směřovalo ke své přirozené rovnováze. A protože dvě třetiny lidí trpí nějakou formou trávicích potíží, a právě snídaně bývají kamenem úrazu co vlastně jíst, vzala jsem si ve své knize „Snídaně pro celodenní pohodu“ na mušku právě snídaně, neboť je považuji za nejdůležitější základ, od kterého se pak odvíjí nejen složení jídelníčku zbytku dne, ale také naše celodenní pohoda, a to jak na fyzické, tak mentální úrovni. A to vše je spojeno s naší celkovou rovnováhou, imunitou a tedy trvalým zdravím.

Můj příběh

Už jako dítě jsem vnímala, jak na mě která potravina působí a jak se po ní cítím (a tím nemám na mysli chuť). Milníkem mého budoucího profesního zaměření byl rok 1989. Ač jsem byla dítě, začaly se u mě po tomto roce objevovat různé zdravotní problémy s klouby, vysoká hladina cukru a další nespecifické potíže, které se stupňovaly. Lékaři jen krčili rameny, neboť nebylo viditelné příčiny, proč takové změny z ničeho nic nastaly u dosud zcela zdravého, vitálního a sportovně založeného dítěte. Retrospektivním pohledem to ale nebylo takzvaně „z ničeho nic“. V té době se částečně změnila má strava a životní styl díky tehdejší radikální změně nabídky potravinářského průmyslu se změnil i můj dosavadní jídelníček.

Zdálo by se to všechno jako malé nevýznamné změny, ale souvislosti jsou jasně čitelné – oslabení kvality trávení nevhodnou stravou, prozánětlivé střevní prostředí vlivem přemíry moderního pečiva, transtuků a cukru, syndrom propustného střeva, chronický zánět, zvýšená hladina krevního cukru a další. V dospělosti jsem trpěla chronickou nespecifickou únavou a dalšími problémy ovlivňujícími kvalitu života. Neměla jsem ale v plánu svůj život protrpět a smířit se s konstatováním lékařů, že únava a další podivné symptomy jsou „prostě součástí dnešní doby“. Vnímala jsem, že chci zjistit všechny možnosti, a věřila jsem, že existují přirozené cesty. Můj cíl byl jasný – dostat se věcem na kloub.

Když mi „přišly do cesty“ principy východní dietetiky, znamenalo to pro mě obrovský posun v kvalitě života. Nezůstávala jsem pouze u těchto postupů. Studovala jsem další výživové směry a filozofické přístupy. Od západní moderní dietetiky přes makrobiotiku až po tradiční léčivé dietetiky – indickou ájurvédu a stravu dle tradiční čínské medicíny. Osvojením těchto znalostí a přijetím jednoduchých pravidel do přípravy stravy jsem zcela zásadním způsobem změnila úroveň svého zdraví, a tedy dosavadní kvalitu života. O sto osmdesát stupňů jsem zlepšila kvalitu trávení, což mělo pozitivní vliv nejen na lepší vstřebávání minerálů a vitamínů, zlepšení žaludečního refluxu, ale hlavně hormonální pohodu a regeneraci nadledvinek, tedy zbavení se chronické únavy. A i když věkem právě vstupuji do období přirozené hormonální nerovnováhy ženy, vím, jak si toto období užít a projít s lehkostí.

Kniha „Snídaně pro celodenní pohodu

S kvalitou našeho trávení souvisí nejen lokální problémy žaludku a střev, ale také velké množství autoimunitních onemocnění, hormonální nerovnováhy a duševních poruch. Cílem těchto snídaňových receptů není vyburcovat chuťové pohárky ani rozjet „chuť na sladké“ či se zatížit přebytkem bílkovin. Snídaně by nás měla zasytit, a naopak držet jak fyzicky, tak chuťově v přirozené rovnováze, abychom se mohli věnovat mentální a fyzické práci a abychom se po zbytek dne nezmítali v uspokojování chutí ode zdi ke zdi.

Všechny celostní snídaně jsem sestavila tak, aby podporovaly naše trávení, jež je základem našeho fyzického a psychického zdraví. V receptech propojuji intuitivní moudrost našich předků (dobrá stravitelnost, prohřátí oblasti zažívání a potraviny se zásadotvornou tendencí) a znalosti moderní stravy (nízký glykemický index, energetický příjem a protizánětlivé působení). Je to přístup, který mi dává smysl a je funkční. Netvrdím, že je nutná denně snídaně v pravém slova smyslu. Tzv. přerušovaný půst má skvělé regenerační účinky. Vždy však záleží na aktuální kondici jednotlivce ve smyslu Hippokratova přístupu (pro jednoho lék, pro druhého jed). I při přerušovaném půstu však doporučuji k snídani pracovních dnů léčivé zeleninové vývary, jež posilují kvalitu našeho trávení (to se s věkem oslabuje) a snižují míru překyselení.

Co všechno v knize najdete?

Na 170 stranách ukazuji cestu, jak zařadit jednoduchá pravidla při jakékoli výživové filozofii, proč ne/snídat a jak skrze snídani pozitivně působit na naše tělo i mysl. Na 50 jednoduchých receptech pro podporu kvality trávení jako základu trvalého zdraví vysvětluji nejen JAK ale také PROČ. Součástí jsou i terapeutické snídaně. Všechny recepty jsou bez lepku (kromě fermentovaného obilí), cukru a mléka. Těšit se můžete na:

  • Slané celostní snídaně
  • Sladké harmonizační snídaně
  • To go smoothie
  • Miso polévky/snídaně pro očistné dny a hubnutí
  • Pozdní snídaně pro milovníky vajec
  • Léčivé vývary
  • Jednoduché a snadno stravitelné pečivo ze základních surovin
  • Fermentované potraviny
  • Nápoje pro zdravé zažívání

Knihu „Snídaně pro celodenní pohodu“ koupíte na eshopu www.ziveorechy.cz za 349Kč.

Nicole Lukášková, Ph.D.

je celostní výživová poradkyně propojující znalosti východní celostní dietetiky s moderním západním přístupem. Upravuje jídelníček tak, aby podporoval energeticky oslabené oblasti v těle a současně vyrovnával emoční přetlaky. Tedy směřování k přirozenému dlouhodobému zdraví. Kontakt: 724 256 730 www.zdravesnicole.cz

Tam, kde pouze úprava stravy nestačí využívá biorezonanční terapii BICOM – celostní neinvazivní a efektivní cesta řešení chronických potíží. Propojuje znalosti tradiční čínské medicíny, řízené detoxikace a kvantové fyziky. Jde o postup zjišťování nerovnováhy a odstraňování příčin „problému“ v jednotlivých oblastech těla.

Diagnostikuje zátěže, blokády (včetně psychických a emočních) a příčiny vzniku řetězových chronických potíží, které pak s pomocí tohoto přístroje postupně odstraňuje. Řízenou detoxikací a odstraněním zátěží na biofyzikální úrovni má pak tělo možnost směřovat ke své přirozené rovnováze s vlastní autoregulací zdraví.

  • Chronické problémy a autoimunitní poruchy
  • Alergie a kožní problémy
  • Hubnutí a intolerance potravin
  • Hormonální potíže
  • Stres a vyčerpání

Jako specialistka na celostní stravu je výrobcem aktivovaných (klíčených) ořechů s chytrým ochucením ŽIVÉ OŘECHY®

Podpora mozku stravou

Pro tematickou přílohu týdeníku Květy „Jídla, která zlepšují paměť“ (vyšla 22/2020) mě redakce požádala o celostní pohled v oblasti stravy. A protože je to téma důležité v každém věku, můžete si přečíst originál našeho rozhovoru. 

Podle průzkumu nezdravé jídlo zhoršuje paměť (viz. https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/vareni-jidlo/podle-nove-studie-nezdrave-jidlo-zhorsuje-pamet-a-ovlivnuje-schopnost-ovladat_2002211810_ada) Co Vy Nicole na to?

Zcela souhlasím. Vysoce zpracovaná strava bohatá na cukry a nekvalitní tuky výrazně snižuje kvalitu našeho života včetně zhoršování paměti. Neposkytuje tělu a mozku potřebnou výživu, podporuje v těle chronický zánět, zhoršuje kvalitu trávení a vytváří v těle nerovnováhu na mnoha úrovních. Zhoršuje koncentraci, způsobuje zapomětlivost, roztěkanost. Navíc podporuje deprese a úzkosti.

Jak tedy jíst, abychom svou paměť (resp. obecně činnost mozku) udrželi v kondici – co pravidelně zařazovat do našeho jídelníčku?

Najdete tisíce článků s žebříčky tzv. brainfood (stravy pro mozek). To všechno ale vnímám jen jako vršek pyramidy podporující naše zdraví. Dlouhodobým základem je střídmá a pestrá strava bohatá na minerály (zejm. hořčík, zinek, selen) a vitamíny (zejm. skupiny B, dále C, D a E) v přirozené podobě. To vše můžeme získat ze správně upravených základních sezónních potravin – zelenina (napařená, kvašená, čerstvé zeleninové šťávy), celé pečlivě rozžvýkané ovoce, kvalitní zdroje bílkovin (maso, vejce, luštěniny) a celé obiloviny (ideálně prokvašené zbavené tzv. antinutričních látek a jednoduše stravitelné) jako skvělý zdroj složených sacharidů a vitamínů skupiny B nezbytných pro činnost nervové soustavy. Pro správný výkon mozku jsou důležité mastné kyseliny omega 3 a 6, které potřebujeme dodávat stravou. Jsou obsažené např. v tučných rybách či lněném semínku. Další výživou pro mozek jsou semínka a ořechy. Pro jejich lepší stravitelnost a získání z nich více populačně nedostatkových minerálů jako je hořčík, vápník a zinek je důležité semínka a ořechy aktivovat (naklíčit) máčením ve vodě.

Co jíst v exponované době, kdy se potřebujeme koncentrovat, po čem sáhnout v době přípravy na zkoušky, v náročném období v práci nebo když máme pocit, že naše paměť selhává? Máme využít potravinové doplňky, nebo může stejnou službu udělat nějaká potravina, mix potravin?

Vyhýbala bych se kávě, čokoládám a jiným stimulantům, které krátkodobě mozek vybudí a pak se naše koncentrace propadne dolů. Vedle pestré stravy, která podporuje naši přirozenou rovnováhu, doporučuji pro podporu paměti a koncentrace chytře používat tzv. adaptogeny. Jsou to přirozené superbyliny, které účinně zvyšují odolnost proti stresu a stimulují mentální i fyzickou výkonnost. V současné psychicky náročné době doporučuji klientům např. schizandru (má mnohem účinnější stimulační účinky než kofein, posiluje koncentraci, navíc odbourává stres oslabující naši imunitu), dále brahmi (zlepšuje paměť, snižuje úzkosti a deprese) či ašvaganda (vedle mentální stimulace má antivirové, antibakteriální a protizánětlivé účinky) nebo ženšen (zlepšuje paměť, soustředění, snižuje stres a únavu).

Co je ještě podle vás důležité pro to, aby nám to „dobře myslelo“?

Vedle eliminace cukru, bílé mouky, polotovarů a udržování správného výše popsaného jídelníčku, doporučuji zařazování protizánětlivých potravin jako kurkuma (v kombinaci s černým pepřem zlepšuje paměť) a zázvor. Dostatek vitamínu C z kvašené zeleniny a citrónové šťávy. Pravidelné trénování mozku, duchaplná a vzdělávací četba, pozitivní myšlení, tvůrčí práce, která nás naplňuje. Pokud nutně potřebujeme sáhnout po výživových doplňcích, pak omega-3 kyseliny, hořčík, selen či gingo biloba (zlepšuje prokrvení mozku), případně quarana (obsahuje kofein, ale jeho účinky působí mnohem déle než u kávy, a navíc bez následného propadu). Dříve než jakékoli doplňky je však dobré řešit příčinu zhoršující paměti.

Jak si Vy udržujete paměť?

Jím stravu, která mi chutná, a přitom podporuje moji fyzickou a psychickou rovnováhu. Vyrábím aktivované tedy klíčené ořechy a semínka, které máčím, abych z nich získala více vstřebatelného zinku (podpora mozku) a hořčíku (zlepšuje paměť a učení se), poté je suším do 42C, aby si zachovaly enzymy a dále je ochucuji guaranou, kurkumou či raw čokoládou z nepražených kakaových bobů, v nichž jsou zachovány všechny jejich živiny pro náš mozek a dobrou náladu.

Cvičím jógu (podporuje koncentraci a uvolnění mysli). Dostatečně spím a mám kvalitní snídani (nejlépe teplou se zeleninou, protizánětlivou a zásadotvornou – inspiraci najdete v knize „Snídaně pro celodenní pohodu“). Přes den šálek zeleného čaje – obsahuje L-thianin, který podporuje koncentraci, a přitom nepřináší propady jako kofein. Zařazuji čerstvé zeleninové šťávy, které doslova aktivují mozek.

Kvalita trávení jako základ zdraví: moderním i celostním (holistickým) pohledem

Obsah obrázku exteriér, tráva, osoba, lavice  Popis byl vytvořen automaticky

Kvalita trávení je vstupní branou k rovnovážnému zdraví, nebo permanentní nemoci. Dnes již neplatí přísloví: Jsi to, co jíš. Nejsme to, co jíme, ale jsme to, co dokážeme strávit.  Pokud není kvalita našeho trávení dostatečná, můžeme jíst všechny superpotraviny světa, ale je otázkou, jak velkou nutriční hodnotu jsme schopni z nich získat.

Pohledem moderní dietetiky:

Správná funkce trávení je základem našeho zdraví a podle posledních výzkumů je i základem duševního zdraví. Proto je důležité náš zažívací systém podporovat a respektovat. A protože mnohé nemoci vznikají právě poruchami trávení, je důležité v první řadě upravit stravu a posílit zažívání. Rok 2020 nám navíc ukázal, jak zcela zásadní je budování přirozeného zdraví a imunity. A díky faktu, že právě tuto oblast v těle můžeme nejlépe ovlivnit naší stravou, je o to jednodušší převést teorii do praxe. O kvalitě stravy, a tedy o naší schopnosti trávit a udržovat přirozenou, zdravou rovnováhu v těle, totiž rozhodujeme každý den.

Schopnost trávit živiny

Na kvalitě zažívacího systému a kvalitě střevního prostředí závisí naše schopnost získat z potravin maximum živin nezbytných pro fungování všech systémů v těle. Tedy vitamíny, minerály a další mikroživiny. Nechci zde zabíhat do zbytečných podrobností, tak jen telegraficky a příkladem, abychom si jen uvědomili řetězec problémů, které následně vyvolávají kaskádu potíží.

Vezměme si příklad v oblasti hormonálního zdraví, které ovlivňuje celý náš život a kvalitu každého dne. Jen velmi zjednodušeně, z pohledu schopnosti trávit živiny jsou pro hormonální rovnováhu zásadní vitamín B12, selen, železo, hořčík, vitamín C. Přitom zhruba 30 % populace má problém se vstřebáváním vitamínu B12. Důvody nevstřebávání mohou být různé, například že se nevytváří vnitřní faktor (produkovaný buňkami žaludeční sliznice), nedostatek kyseliny chlorovodíkové nebo nedostatečnost trávicích enzymů slinivky atd. Kvalita trávení a zdravého střevního prostředí je vedle péče o energetickou oblast jater a ledvin nezbytným základem, pokud chceme řešit hormonální nerovnováhu přírodní cestou.

Zdravé trávení je základem pro prevenci civilizačních onemocnění a prvním, naprosto nezbytným krokem k uzdravení. Teprve potom je vhodné povolat na pomoc byliny a doplňky stravy. Pokud neupravíme vhodným způsobem stravu, je to s použitím příměru, jako bychom špinavou studnu (slabé trávení) čistily (posilovali bylinami), a přitom do ní 3x denně přilévali špinavou vodu (oslabovali nesprávnou stravou). Kvalita trávení jen příkladem ovlivňuje:

Oblast imunity

Snad už každý z dennodenních reklam mlékárenského průmyslu (čímž vůbec nenabádám ke konzumaci nefermentovaných mléčných výrobků) ví, že ve střevě sídlí až 80 % naší imunity. Pokud není střevo v pořádku, hrozí riziko jeho zvýšené propustnosti (tzv. leaky gut) a do krve se dostávají toxiny a molekuly bílkovin, které způsobují zánětlivé prostředí v různých částech těla a vyvolávají autoimunitní problémy. Zdravé střevní prostředí a rovnováha střevního mikrobiomu je předpokladem pro zdravou imunitu.

Psychické zdraví

Pokud nemáme zdravé střevní prostředí, netvoří se nám dostatek serotoninu (tzv. hormonu štěstí a dobré nálady), který je zase prekurzorem (předstupněm) melatoninu, tedy hormonu našeho kvalitního spánku. Není divu, že lidé, které trápí deprese, mají problém i se spánkem.

Zdravé kosti a klouby

Může se to zdát neuvěřitelné, ale zdravé střevní prostředí je mimo jiné také nezbytným předpokladem pro naše zdravé kosti. Nejde jen o to jíst potraviny, ze kterých tělo dobře vstřebává vápník. Aby se vápník dostal tam, kam má, tedy do našich kostí a zubů, potřebuje k tomu splnění množství faktorů – jedním z nich je dostatek vitamínu K2. Tento vitamín vytvářejí střevní bakterie. Tedy pouze za předpokladu, že máme zdravé střevní prostředí. Při nedostatku tohoto vitamínu se vápník ukládá tam, kde nechceme (v měkkých tkáních a cévách), a naopak může vést k vyššímu riziku osteoporózy, ale také diabetu, mozkové mrtvici a srdečnímu infarktu. Kromě vlastní výroby vitamínu K2 střevními bakteriemi je tento vitamín nejvíce obsažen v nattu (fermentované sójové boby), dále pak v kvašené zelenině a v produktech z volně se pasoucích zvířat.

A takto bychom ve výčtu toho, proč je důležitá kvalita trávení a střevního prostředí, mohli pokračovat ještě dlouho. (Odborníkům se zde omlouvám za zjednodušování problematiky). Cílem je pouze ukázat, jak zásadní roli hraje kvalita zažívání v našem celkovém zdraví. Moderní medicína, ač osobně cítím velkou vděčnost a pokoru v situacích, kdy rychle a efektivně zasahuje při záchraně života a zdraví akutního charakteru, příčiny výše jmenovaných chronických problémů ale bohužel řešit neumí. „Léky“ působí pouze na snížení a potlačení symptomů, neřeší ale původní kořen problému a neléčí tedy nemoc jako takovou.

Celostním (holistickým) pohledem:

Tisíciletý systém dietetiky TČM považuje oblast zažívání za naprostý základ a střed našeho zdraví podobně jako moderní západní přístup. Hovoří pouze jiným jazykem. Neřeší kalorie, makroživiny ani mikroživiny ve výživě. Hovoří spíše o dynamice a energetice trávení. Dostatečně silné zažívání je pro ni naše schopnost získat z jídla, které jíme, maximum energie/čchi. Správná funkce a silná oblast zažívání = našeho středu (energetická oblast žaludku, sleziny a slinivky) je zcela zásadní pro transformaci stravy na energii/čchi. Podle TČM, pokud jsou tyto orgány zdravé/energeticky silné, pak lze každou nemoc vyléčit. Čím silnější (energeticky) tyto orgány jsou, tím více energie/čchi jsou schopny ze stravy extrahovat.

Pro naše správné trávení je nezbytné se stravovat tak, abychom trávení posilovali. Síla trávení není měřitelná v nějakých jednotkách, přesto její energii můžete cítit vnímáním svého těla – buďto bezproblémovým fungováním a zdravou, vitální silou těla nebo nepříjemnými projevy, které se dříve či později projeví jak na fyzickém zdraví, tak v emoční oblasti a naší psychice celkově.

Podle TČM se oslabení orgánů středu neprojevuje jen výše zmíněnými chronickými problémy. Oslabení energetického okruhu sleziny má i jiné projevy – chutě na sladké, vznik celulitidy, ukládání tukových polštářů v oblasti hýždí, boků a stehen, pokles orgánů, vznik „polštářků“ na zádech v okolí podprsenky, nedostatečné prokrvování a studené končetiny, dále brnění končetin a emoční zranitelnost. Nejvíce tuto oblast oslabuje přemíra duševní práce, neustálé přemítání myšlenek a přehnaná starostlivost. Pokud permanentní přemýšlení, rozebírání skutečností a vymýšlení scénářů (většinou v noci) přerůstá určitou mez, oslabuje energetickou oblast sleziny a problém se tedy dostává do kruhu.

Podobně ájurvédská medicína hovoří o tzv. agní (zažívacím ohni), který je obrazně v žaludku a jeho síla je základní podmínkou našeho celkového zdraví. Kvalita trávení je vstupní branou k rovnovážnému zdraví, nebo permanentní nemoci.

Pohledem Hippokrata

Jeho pohled byl stejný jako má moderní dietetika na základě výzkumů: Naše zdraví začíná ve střevech. Jídlo bychom měli používat jako náš každodenní lék.

Vyzkoušela jsem mnoho přístupů. Nejsem zastánce toho nebo onoho směru. Každý potřebujeme malinko něco jiného, a co svědčí jednomu, může být zhoršením zdravotních problémů pro druhého. Co však potřebujeme všichni, je zdravé zažívání – střed našeho těla jako základ pro všechny další systémy v těle. U snídaně je pro zvýšení kvality trávení obzvlášť důležitá:

• lehká stravitelnost,

• tepelná úprava,

• podpora zdravého střevního prostředí a úprava potravin tak, abychom v nich snížili množství tzv. antinutričních látek (fytátů a blokátorů enzymů), které oslabují náš organismus tím, že snižují nutriční hodnotu některých živin.

Převzato z knihy „Snídaně pro celodenní pohodu“ https://ziveorechy.cz/produkt/kucharka-snidane-pro-celodenni-pohodu-predprodej-knihy/